Obecní úřad Velké Přílepy
Pražská 162
252 64 Velké Přílepy
Otevřená věznice je trenažérem běžného života, který ale probíhá s dohledem personálu věznic a jasnými pravidly. Neznamená otevřenou bránu, ale spíše otevřený přístup k vězněným osobám a řízené uvolňování jinak velmi striktního a od reality běžného života vzdáleného režimu typického pro běžné věznice.
V otevřené věznici se člověk vrací k běžnému režimu: vstávání, zaměstnání, samostatnější rozhodování a větší zodpovědnost. Je kladen důraz na důvěru a odpovědnost – odsouzení vědí, že útěk by znamenal návrat do přísnějšího režimu, pobyt v otevřené věznici je tedy motivací.
Hlavním cílem je vytvořit bezpečný most mezi pobytem v klasické věznici a životem na svobodě. Život v klasické věznici, které jsou v ČR postavené na hromadném ubytování, přísně organizovaném režimu, intenzivním dohledu i poměrně velké izolaci od běžného života, s sebou nese řadu negativních dopadů.
Lidé přivykají chodu instituce, nejsou nuceni se samostatně rozhodovat, ztrácí schopnost sebeobslužnosti a samostatnosti a ztrácejí přehled o tom, jak vypadá běžný život a jak se v něm pohybovat. Na život na svobodě se proto musí co nejlépe připravit, a k tomu právě slouží otevřené typy věznic. Lepší připravenost na život na svobodě zvyšuje šance, že odsouzený po propuštění nebude znovu páchat trestnou činnost.
Otevřené věznice jsou určeny pro lidi, kteří už mají část svého trestu odpykaný v běžné věznici a v otevřené věznici jsou několik měsíců před propuštěným.
Předpokladem k zařazení do otevřené věznice je potřeba splnit řadu kritérií, která posuzují pracovníci a vedení věznice. Lidé, kteří jsou do otevřené věznice umisťováni, tak musejí prokázat, že jsou dostatečně motivovaní svůj život změnit a k trestné činnosti se nevracet. Posuzuje se i jejich zdravotní stav a schopnost zvládnout náročný program – významnou součástí programu v otevřené věznici je práce, zaměstnání a odborné programy sloužící k resocializaci.
Kromě motivace je hodnoceno dosavadní plnění povinností v klasické věznici a posouzení rizikovosti chování v rámci otevřené věznice i v rámci případného pobytu venku (docházka do zaměstnání, vyřizování záležitostí k přípravě na propuštění, návštěva rodiny v rámci povoleného opuštění věznice atd.). Přihlíží se i k charakteru trestné činnosti. Otevřené věznice mohou velmi dobře plnit svůj účel i u lidí se závažnější trestnou činností a delším pobytem ve vězení, i zde je však klíčová motivace a ochota na sobě pracovat.
Kromě pečlivého výběru vhodných osob, je to také dohled odborných zaměstnanců, kteří mají přehled o tom, co každý z klientů dělá, jak plní své povinnosti a zvládají režim otevřené věznice, který je v mnohém náročnější než v klasické věznici (více povinností, větší důraz na odpovědnost a sebedisciplínu). I zde platí jasná pravidla a dochází ke kontrolám vč. namátkových kontrol na užívání drog a alkoholu. Porušení pravidel má jasné následky, mezi které patří i vyloučení z programu a návrat do klasické věznice.
Pozitivní příklady ukazuje zahraniční praxe, ale i tuzemská zkušenost. Důležité totiž je, že vězněné osoby nejsou „pouze potrestány“, ale že aktivně pracují na tom se změnit a otevřená věznice je k této změně stimuluje a podporuje.
Od roku 2017 je v provozu otevřená věznice pro muže v Jiřicích. Má kapacitu 32 míst a doposud jí prošlo téměř 300 osob. Účastníci, kteří v otevřené věznici strávili alespoň 3 měsíce, mají zhruba o 50 % nižší recidivu než členové srovnávací skupiny (tj. skupiny vězněných osob, které mají velmi podobné charakteristiky – věk, trestná činnost, rizikové faktory, které prošly pouze tradiční věznicí.
V zahraničí existuje široká škála konceptů těchto zařízení (odlišná fáze výkonu trestu, různé typy zabezpečení, různí provozovatelé: veřejný a neziskový sektor, různé cílové skupiny), která jsou však postavena na podobných principech a metodách práce s cílovou skupinou. Řada těchto zařízení je součástí běžné městské zástavby.
V České republice se aplikuje model, že otevřená věznice je věznicí s nejnižším stupněm zabezpečení a je součástí areálu klasické věznice.
Jaká věznice vznikne ve Velkých Přílepech?
Otevřená věznice ve VP bude pro 32 žen. Ženy budou vybírány jak z klasické věznice ve Velkých Přílepech, tak i z dalších 3 věznic pro ženy, které v ČR jsou. Otevřená věznice ve Velkých Přílepech bude koncipována jako věznice s nejnižším stupněm zabezpečení. Vybrané ženy musí být zdravotně i motivačně způsobilé, uznat vinu, být v závěru trestu. Do otevřené věznice se mohou dostat ženy i s delším trestem, ale vždy musí prokázat, že na sobě pracují a mít dobré reference z pohledu dosavadního chování ve věznici a plnění programu. Do značné míry se tedy jedná o výběrovou věznici pro nejvíce motivované ženy ke změně – za sebou ale mohou mít velmi rozmanitou trestnou činnost.
Jednat se bude dvě budovy s kapacitou třicet dva lidí, každá po šestnácti; každá budova bude mít dvě patra s kapacitou osmi lidí na patro.
Věznice se bude skládat celkem ze dvou objektů, a to:
Otevřená věznice bude vybudována v prostoru stávajícího objektu výkonu trestu Vazební věznice Praha Ruzyně ve Velkých Přílepech, resp. na západní straně, kde se v tuto chvíli nachází velká část travnaté plochy.
Jelikož má věznice připravit ženy na návrat na svobodu, bude se denní režim velmi blížit běžnému životu. Ženy budou chodit do práce, budou mít povinnosti i ve věznici – pomoc v areálu, ale i odborné poradenské a vzdělávací programy. Část těchto programů bude probíhat ve věznici, některé aktivity budou i mimo areál věznice. S tímto ostatně máme zkušenost už z práce v současné věznici, v otevřené věznici to bude možné dělat intenzivněji.
Spolupráce s obcí je velmi důležitá. Určitě navážeme na dosavadní dobrou spolupráci, kdy vězněné ženy pomáhají s údržbou obce nebo pomáhají s různými místními akcemi. Věznice je tedy pro obec zdrojem spolehlivé pomoci a otevřená věznice navýší počet těch, kteří mohou obci pomáhat – v obci pracovat i se zapojovat do dobrovolnické práce.
Věznice by měla být otevřena koncem roku 2026, záleží ale na průběhu stavby a dalších organizačních záležitostech.
Den odsouzené ženy začíná brzkým ranním probuzením, po kterém následuje osobní hygiena a snídaně. Poté odchází nebo odjíždí do zaměstnání, kde tráví většinu dopoledne prací. Po návratu z práce se zapojuje do programu zacházení – její odpoledne může být naplněno péčí o zahradu, údržbou areálu, sekáním trávy nebo starostí o květiny. Tyto aktivity jí pomáhají nejen udržet prostředí kolem sebe, ale i najít v běžných činnostech smysl a řád.
Součástí dne jsou také vzdělávací kurzy a terapeutická setkání, která podporují osobní rozvoj a pomáhají připravit se na návrat do běžného života. Večery jsou věnovány volnočasovým aktivitám – může sportovat, věnovat se koníčkům, nebo se projít v areálu.
Den končí večeří, osobním volnem, večerní hygienou a následnou večerkou, která uzavírá její strukturovaný den, který velmi podobný běžnému životu a který jí pomáhá se připravit na život na svobodě.
Nebezpečí pro okolí je minimální, protože:
Odsouzené ženy pracují a přispívají (část nákladů hradí ze mzdy), zároveň provádějí dobrovolnické práce pro obec. Obec a místní komunita tedy může díky spolupráci s věznicí profitovat.
V tradičních věznicích jsou podmínky horší. Ale ukazuje se, že to nápravě nepomáhá. Ubytování v ložnicích po 10 a více lidech, málo prostoru, nedostatek programů jsou jednou z příčin, proč má pobyt ve věznici nepomáhá nápravě tak, jak bychom si přáli a jak potřebujeme. Investovat do práce s vězněnými lidmi a snižovat jejich recidivu se vyplatí. V současném systému se do 5 let více než 40 % vězněných osob do vězení vrací. Činnost nového typu věznic je efektivnější – poslední studie z Jiřic ukázala, že je recidiva lidi z OV poloviční.
Hluk:
Kouř z cigaret:
MUNIPOLIS (mobilní rozhlas) je platforma pro efektivnější komunikaci mezi městy či obcemi a jejich občany.
Registrační formulář a aplikace pro chytré mobilní telefony.
| Porucha semaforu: Porucha veřejného osvětlení: |